A naivismus. Nevím, zda mám těm lidem závidět, jejich život je strašně jednoduchý. Za všechno přece může jejich veliký ON.
Když se to ovšem vtlouká od malinka, nemůže to nefungovat, že.
Skoro mi to připadá jak za soudruhů, jen malinko pozměněné. Jeden příspěvek o kousek níže v bleděmodrém: "Byla jsem v jiskrách, pionýru, potom v SSM, už mí rodiče byli komunisté... Přispívali jsme na fond solidarity atd...."
Nejhorší je, jak chtěji všechny spasit a jsou přesvědčení o své nejpravdivější pravdě. A to každé náboženství, i to komunistické. Jsou to jen ideologie, příšerné svou dokonalostí umění zpracovávat lidi k obrazu svému. Nemyslím, že bych byla o něco připravená. Moje "nejvyšší autorita" je v něčem jiném, než v chození do kostela a fanatické uctívání přeludů....
No, buďte šťastní, milí věřící :-)
Předchozí