Pokud mohu, i já se podělím o zážitek při porodu v KM nemocnici ať se můžete tetelit blahem, že zrovna Vám to probíhalo hladce. Vlastně mě taky, až do doby kdy bolesti byly tak neúnosné že jsem nemohla ani stát na nohou a sestra jen občas ,,prolítla,. Nerada na sebe upozorňuji a tak jsem tiše trpěla a doufala, že snad někdo příjde. Můžu jen děkovat za to, že byl manžel se mnou a šel přímo pro lékaře, který zavolal sestru a oznámil ji, že ty ozvy co slyší jsou matky a né už dítěte. Pak už to šlo velice rychle a mě okamžitě vezli na operační sál k cís, řezu. Na druhý den, snad proto, že jsem stále byla pod vlivem anestetik a byla v klidovém stavu, tak si ke mě sedl lékař a na rovinu mi zdělil , že dítě museli křísit a 5 minut nás dělilo od neštěstí. Za pár měsíců mám rodit opět, nyní budu vyzbrojená potřebnými věcmi pro případ, že bych měla opět několikadenní zácpu poporodní (..a věřte, že to je bolest ukrutná) a stabilně ,,neobtěžovala,, sestry o pomoc. Prostě, co si sama nepohlídám a nezaopatřím, nedočkám se.. No ono se to chválí personál a nemocnice když nic nepotřebujete a oni nemusí vynaložit víc snahy než je nutné.Hodně štěstí.