I já mám dojem, že otcové musí snést všechno.
Manžel platí na 7 letého syna 1200 Kč měsíčně. Mně pak domů přináší cca 7000,- čistého na všechno. Brali jsme se před rokem a půl, kupovali jsme byt a zařízení, jsme samá půjčka. Takže z mého platu a manželových 7000,- platíme půjčky, spoření, fond oprav, služby, jídlo, oblečení... prostě všechno ostatní. Nyní je manžel ve výpovědní lhůtě, proto jsme zažádali o snížení alimentů z důvodu změny finančích možností. A reakce sociální pracovnice? "No, i na miminko se platí minimálně tisícovka, takže dvanáctset není tak moc - a Váš manžel si určitě nějaké zaměstnání časem najde, takže to pro soud asi nebude dost závažný důvod pro snížení výživného. A hlavně se nesnažte uplatnit ten argument, že matka mu neumožňuje syna vidět, tak na něj nechce platit!"
A co víc - synova matka je v jiném stavu s ženatým mužem a vypadát to, že zažádá o zvýšení výživného (z důvodu snížení příjmů - na MD). Předpokládám, že jí soud vyhoví. Ale kde je pak spravedlnost? Dítě má právo se podílet na životní úrovní o b o u rodičů. Ale oba rodiče nemají stejná práva. Matce se vyhoví vždycky a otcové platí...
Také bych chtěla jít na mateřskou, ale zřejmě si budu muset "pořídit" dítě s cizím mužem a pak na něm mámit pořádné alimenty, abychom se všichni uživili 8-)).
Všem poškozovaným otcům, ale i maminkám přeji hodně štěstí

Irena