Jak už je v článku napsáno, úspěšnost léčby se dokazuje především na jednotlivých konkrétních pacientech, kteří byli vyléčeni ke spokojenosti pacienta.

Z homeopatické literatury ale vím, že během posledních 50-ti let bylo provedeno mnoho pokusů, které ověřují účinnost homeopatických léků na rostlinách, zvířatech i lidech. Vzhledem k tomu, že já nemám k dispozici konkrétní zdroje např. na internetu, na které bych odpůrce homeopatie mohla odkázat, neuvádím výsledky těchto výzkumů, protože bych čerpala pouze z informací, které jsem získala z homeopatické literatury. A to by nebylo objektivní. Já osobně tyto studie nepovažuji za důležité, vzhledem k tomu, že jsem sama na sobě a svých blízkých poznala, že je homeopatická léčba úspěšná.

Pro zajímavost mohu uvést příklady takových studií nebo statistik, ale jak říkám, odpůrci homeopatie mohou namítnout, že zdroje nejsou důvěryhodné:

"Vznikají i statisticky pojaté klinické studie, které zachycují účinnost homeopatické léčby v denní praxi. Jedna z nich, jejíž autorem je známý jihoamerický lékař F.X.Eizayaga, pojednává o homeopatické léčbě bronchiálního astmatu. Byla uveřejněna v časopise Klasická Homeopatie 10/96." (citace z knihy Homeopatie víc než léčba)

"Klinické zkoušky, které roku 1986 prováděl dr.D. Taylor-Railly ve skotském Glasgowě, vykázaly jasné a statisticky významné zlepšení u homeopaticky léčených pacientů, které se nedalo připsat pouze na vrub placebové reakce. Z toho mu vyplynul závěr, že buď homeopatie funguje nebo nefungují klinické zkoušky.

Byly provedeny také metaanalýzy, při nichž se větší skupina podobných klinických zkoušek analyzuje, jako by šlo o jednu velkou studii, a které často dávají významnější výsledky než jednotlivé zkoušky, prováděné v menším měřítku. Tři dosud nejvýznamnější metaanalýzy provedli prof.J.Kleijnnen (publikováno roku 1991 v časopise British Medical Journal), dr. J.P.Boissel pro Evropskou komisi (publikováno v Bruselu roku 1996) a dr.K.Linde s kolektivem (publikováno roku 1997 v britském časopise The Lancet). Všechny tři metaanalýzy byly provedeny nezávislými, kritickými vědci, z nichž žádný neprovozoval homeopatii, a ti všichni, ačkoli se snažili prokázat opak, dospěli k závěru, že účinek homeopatie je vyšší a výraznější než účinek pouhého placeba.

Cenné výsledky pokusů s homeopatií ve veterinární medicíně, které provedl britský veterinární lékař C.Day roku 1984, nasvědčují tomu, že účinek homeop. prostředků nelze připisovat výhradně placebovému efektu, pokud tyto prostředky působí i na zvířata.

Různé dílčí zkoušky prokázaly míru účinnosti homeopatické léčby u jednotlivých onemocnění,např. studie dr.R.G.Gibsona z Glasgowa z roku 1980 u homeopatické léčby reumatoidní artritidy a klinický pokus s homeopatickou léčbou průjmů u dětí v Nicaragui, který roku 1994 podnikl americký pediatr dr.J.Jacobs.

Další zkoušky potvrdily pozitivní účinky homeopatie při bolestech zubů a při prořezávání zubů, jako např. francouzská studie dr.P.Berthiera z Lyonu z roku 1985 a německá studie, kterou roku 1994 publikoval dr.A.Vestweber v časopise Erfahrugsheilkunde." (citace z knihy Encyklopedie homeopatie)