Tak co, jak dopadlo žehlení? Taky mě nebaví domácí práce, ale co člověk nadělá. Já mám zas půl sušárny vypraného prádla, takže mě to žehlení čeká asi dneska večer nebo zítra. Já žehlím jedině až děti spí, mám strach, aby na sebe v nestřeženém okamžiku nezvrhly žehličku, pořád se kolem mě motají. No a večer jsem vždycky tak unavená, že je to pro mě fakt utrpení žehlit. Včera jak foukal ten studený vítr, tak se kluci asi nadýchali, dneska chraptí a mají strašnou rýmu, takže se nám to asi zase vrací. Na začátku ledna dobrali antibiotika, táhlo se nám to od vánoc. Letos ty chřipky a nachlazení hrozně řádí.