Přečtení příspěvku Ivy mě přivedlo k zamyšlení. Holky v pubertě nesnášely, že otec po návratu z práce přijde do pokojíčku a pozdraví je slovy Názdárek, holčičky, co je nového?

Obecně vzato na téhle větě není nic špatného. Není to vyzvídání, kritika, buzerace, napomínání, poučování...je to jen pozdrav, na který člověk většinou moc odpověď nečeká (někdy čeká). Neznám tedy tón, kterým to bylo řečeno, ani další detaily z rodinného soužití. Soudím z toho, že otec prostě nechtěl tak úplně vypadnout ze světa dcer jak dorůstaly a odtahovaly se, byl rád, že je zase od včerejška (popř od rána) vidí a tento rituál bral jako součást vztahu.
Chápu taky, že to pubeťačkám vadilo, že viděly fotříka jako zaostalého podivína, vyracely oči a říkaly si "Už zase!", chichtaly se tomu, halasně si navzájem (nebo s kamarádkama) stěžovaly na to, jak je jejich táta nemožnej...a bylo jim všem při tom dobře.

Taky si představuju situaci, kdy otec "pochopí", že dcerkám tento kontakt vadí (že jim v tomto věku vadí jakýkoli kontakt s někým tak trapným, out a tak málo cool jako jsou rodiče) a vyhoví jim. Do pokojíku nestrčí nos, po příchodu z práce se ulije do ložnice, obýváku nebo kuchyně a aby dcerunky nedráždil, radši je ani neosloví, na nic se neptá, do jejich věcí nezasahuje...co je dál? Asi chvíli spokojenost dcer. Pochvaly jako táta je prima, on nás nechá dělat co chceme, on ani nechce nic vědět...A pak může taky zničeho nic přijít scéna, kde šokovaný otec v přívalech výčitek zjistí, že na své dcery kašle, že ho nezajímají, že se o ně nestará, nerozumí jim, nic mu nemůžou ani nic říct, s ničím se svěřit, že jsou pro něho vosk, že myslí jen na své pohodlí a to jak se cítí ony mu vůbec neleží na srdci, a žeho za to nenávidí...a občas se otec po letech studených vztahů v dospělosti dětí dozví, že to bylo tím, že tenkrát se absolutně nezajímal......

Myslím, že Iva, kdyby otec pokojíček obcházel tehdy obloukem, by neměla hezkou a pohodovou historku o tom, jak ji otec v mládí štval, ale skutečný problém k řešení s psychology. Díky za prudící rodiče, obvykle to znamená, že mají o dítě zájem, a to dítě, i když to navenek odmítá, hrozně potřebuje. Možná to chce jen občas trochu popřemýšlet nad zajetou formou kontaktu a citlivě ji vylepšit, a proto je moc fajn, že je tu tato diskuse.