Ahoj lidi,
musím říct, že svůj vztah k Romům (které opravdu důsledně nazývám Romové), jsem byl nucen přehodnotit minulý rok o prázdninách, kdy jsem byl na dovolené v Brně.
Ubytoval jsem se na Brněnských kolejích, protože je to levnější. Ovšem má to nevýhodu - můžou Vám dát spolubydlící.
To se taky stalo. Mým spolubydlícím se stal muž romské národnosti - zhruba čtyřicátník.
Moc jsem se s ním nebavil - ne že bych nechtěl, ale nebyl čas. Snažil jsem se využít dovolené a většinou jsem byl skutečně ve městě a na pokoj jsem se vracel jenom převléct nebo vykoupat.
To byl taky kámen úrazu - tenhle muž se nekoupal. Skutečně. Páchl na sto honů. Ale to jsem překousl - každý jsme nějaký.
Pak jsem ale zjistil, že se mi začíná ztrácet jídlo, které jsem měl na pokoji. Tu zmizel balíček arašídů, tam zase láhev coly...
Když jsem se ho zeptal, jestli náhodou neví, kdo tu ještě byl, začal mi nadávat do rasistů a cituji: "Bílých sviní", že ho podezřívám z krádeže. Nic takového jsem vůbec neřekl, ale...
Abych to zkrátil...po tomhle výstupu jsem si byl naprosto jist, kdo si zmiňované věci "vypůjčil" (ne k vůli jeho národnosti, ale k vůli tomu, že potrefená husa se vždycky ozve). Raději jsem se přestěhoval do penzionu, kde nic takového nehrozilo.
Kromě toho jsem zažil cestování romské mládeže šalinou. A to byl opravdu zážitek. Podobný "bugr" jsem viděl pouze u branců, jedoucích na vojnu. Pili, kouřili (v tramvaji), obtěžovali spolucestující...
Já vím, že všichni nejsou stejní. Asi bych měl brát tu situaci jako fakt, který by se mi mohl stát i s "neromy". Ale neberu. Od té doby, a stydím se za to, jakmile nastoupí do prostředku hromadné dopravy Rom, rychle si zkontroluji peněženku a doklady a raději se zdekuju někam dál.