Přidat odpověď
Tak to ti docela závidím, že začínáš doma stíhat, já teda nějak ne a to chodím do práce už 4 roky :))
Jen to nestíhání už mnohem líp snáším, přehodnotila jsem priority. Což ovšem může pro nezúčastněného pozorovatele vypadat poněkud nezvykle, například včera kolem 21. hodiny by uviděl naši předsíň zavalenou taškami, manžel si v obýváku zašíval kalhoty, aby měl co na sebe do práce a já jsem v koupelně drhla kartáčkem jakousi větev.
No, jenže věci tam vydrží do zítřka (přijeli jsme z chaty), manžel je šikovný a šití zvládne, ale pískomil se bydlení sám těžko zařídí a potřebuje ho hned, když přijdu domů.
Moje maminka by tohle asi nepochopila, ale u nás doma už si všichni zvykli.
Předchozí