Rozhodla jsem se přispět také do diskuse. Máme Jakuba 12,5 roku a Elišku 8 let. Problém s pubertou už pozoruji delší dobu - u Jakuba to se ví. Začíná "flákat" školu, zapalují se mu lýtka - už kouká po holkách, dokonce s jednou už "chodí" :-)). Se svojí milovanou sestrou se snese cca 20 minut denně. Neprojde okolo ní, aby jí něco neudělal, ta koza mrňavá zase stále řičí, jak když jí na nože berou......a tak je to u nás stále a pořád a dokola....... :-)))S taťkou se momentálně také moc nesnášejí - a já jsem mezi nima jak mlýnské kolo...:-) Jak to tak vypadá, tak nás puberta asi už zasáhla a já se mooooc bojím, co bude dál. Myslím, že se pacholátkům věnujeme dost - ale........( je to možná nuda z pohledu Jakuba).Každý víkend vymýšlíme program na oba dny, aby sourozenci neměli moc možnosti být vedle sebe v bytě a škádlit se.....Mám jeden zajímavý postřeh. Zjistila jsem, že když jsou obě děti pohromadě a s námi - s rodiči - jsou někdy na zabití, jsou-li ale někde sami bez nás - tak jsou miliónoví a všichni je chválí, jak se bratr chová pěkně ke své sestře....tak to mi tedy vysvětlete.Je to zajímavý úkaz, ale jsem ráda, že aspoň na veřejnosti se k sobě chovají takhle pěkně. :-)))Jsem ráda, že se mi povedlo "zabrousit"na tohle tématko a ráda si počtu názory ostatních maminek či tatínků, kteří právě prožívají (nebo lépe - už si prožili)pubertu našich plodů lásky. Zdravím všechny a pevné nervy!!!!!!! Renata