I já se musím připojit k ostatním a moc poděkovat za tento článek. Mám tři děti, nejstarší syn patří mezi ty, které jsou označovány za problémové. ADHD, (dysgrafii a dysortografii už neřeším), problémy s chováním ve škole. Na druhé straně vysoká inteligence, zajímavé nápady, nečekané reakce, kterými učitelky vyvádí z míry. Mladší syn je pravý opak. Introvert, dvě hodiny si sedí v koutku a hraje s jedním autíčkem a je velmi nerad, pokud ho někdo ruší tím, že se k němu chce přidat. Naprosto rozdílené osobnosti. Nejmladší dcera si jde tak nějak prostřední cestou mezi nimi. Nemyslím, že mám na každého jiné nároky. A přesto jsou tak strašně rozdílní. Nezbývá, než se obrnit trpělivostí a snažit se je provést dětstvím a dospíváním tak, aby v dospělosti byli sami se sebou a svým životem spokojeni.