Didinko, naše "roztomilá holčička" taky samozřejmě není pořád roztomilá, taky jí dost často něco přelétné přes nos a brečí nebo má špatnou náladu, ale to i my dospělí, ne? Ovšem v celku vzato se s ní dá dobře vyjít i , mnohem líp než se synem, i když na něho se taky nechci jen stěžovat, ve škole se mu zatím vede až na vyjímky některých předmětů dobře, svým povinnostem se nevyhýbá a jinak je velmi otevřený, srdečný, takže když zrovna nemá "tu svou náladu", tak je opravdu fajn.

Jak jsi to napsala, stejně jsou to naše Zlatíčka. Život si bez nich neumíme představit, že jo?