Chapu, ze maminky, kterym se kojeni nepodari, jsou z toho zklamane a nervozni. Ale dostatek informaci a urcity tlak jsou dulezite. Ja jsem mela ze zacatku s kojenim problemy - cisarsky rez, takze laktace nastoupila az paty den a mleka bylo malo. I v cca. druhem mesici jsem mela asi tyden krizi a malo mleka. Kdyby kolem me nebyly porodni asistentky a pak detska lekarka, ktere me radily, abych vydrzela, nedavala prikrmy a snazila se casteji kojit, urcite bych to vzdala. Tenkrat jsem na ne byla nastvana a brala to jako urcity teror. Nakonec se mi ale podarilo kojit osm mesicu a krome zacatku a te jedne krize to bylo v pohode. A jsem jim za ten "natlak" vdecna.
A jeste pridam jednu zkusenost. Nyni ziji v Italii, kde neni zdaleka takova propagace kojeni jako u nas. Mam okolo sebe dost kamaradek a znamych, ktere mely v posledni dobe deti, a zadna z nich nekoji. Vsechny tvrdi, ze kojit chtely, ale mely malo mleka. Docela tomu verim. Proste jim nikdo nepomohl a neporadil jak na to. Ve zdejsich porodnicich davaji diteti hned po narozeni pit glukozu a pokud se kojeni nerozbehne prvni/druhy den, nasadi prikrmy. Kdyby se muj syn narodil v Italii, urcite bych taky nekojila. A mimochodem, cizi materske mleko strikackou (jak davali memu synovi v prvnch dnech) tady vubec neznaji!
Předchozí