Žluťásku, o tom právě píšu. Někdy samozřejmě lze dítě z inkubátoru na delší chvíli vytáhnout. Pak ovšem je třeba čekat, že si matka za ním přijde a ne že ho budou nosit, to pardon. Obvykle je to matkám umožněné, aspoň co vím - a podporováno. Druhá věc je, že nelze směšovat inkubátor typu "intermediální péče" a typu "intenzivní péče". Argumentovat, že přece lze vyndat i dítě na JIPu, že je důležitější kojení, ale že se sestrám nechce - to bych silně pochybovala. Pokud je dítě na hadičkách, připojené na přístrojích, na veškerých monitorech, jen cvok by povolil ho někam nosit. Možná chvilku pochování, když rodiče přijdou za dítětem. Syn měl RDS, sepsi, k tomu asi dalších 6-7 diagnóz, postupně se asi 3-4 stále horšil, až pak se to zvolna zlepšilo. Stačilo se ho v inkubátoru dotknout, okamžitě se monitory zbláznily, respektive nikoli monitory, ale jeho tělesné funkce, Až tak, že jsme byli poprošeni abychom ho nechali být pokud spí, jinak se bude zase dusit (jak se ho kdokoli dotknul, začal se vztekat a okamžitě se mu uzavíraly cévy v plicích = sice navenek dýchal, ale neokysličoval se = dusil se. A to byl normálně donošený, z plánované sekce...člověk by řekl, že neměl mít problém. Co chci říct - že záleží hlavně na stavu dítěte, že inkubárotor může znamenat a často znamená vážné potíže a trvat na nějakém nošení a vyndavání může jít v závažných případech přímo proti zájmům dítěte. Neříkám že vždy, ale např. nedýchající dítě sát prostě nemůže a nechat ho o hladu nemohou - už tak stačí, že bojuje s potížemi. Je ohromný rozdíl mezi novorozencem fyziologickým a takto problémovým, takže rozčilovat se, že když bylo dítě vc inkubátoru, tak ho - ti ohavové - dokonce i krmili - to je opravdu mimo mísu. Pokud bychom došli do stádia "raději dítě kojené, byť přidušené a s neurologickými následky" tak jsme u pravého fanatismu, pardon.