Je to zatím moje přesvědčení - jasne, ze se jeste za pomoci hormonu toto muze zmenit, ale minula zkusenost byla natolik otresna, navic obe moje deti vrestely patrne hlady (a tisice jinych duvodu). Faktem zustava, ze mladsi presla na umelou stravu a vriskot v podstate ustal . Takze mozna i proto, ze se toho znovu bojim, ze si nedokazu predstavit ze to cele absolvuji znovu. A take mam pocit, ze at kojena nebo ne, zadny rozdil nebyl. Citove mladsi nestradala - dodnes je vetsi mazel, coz vyplyva z povahy a dokonce s ni mam mensi strety (coz zase plyne z veku ) nez s tou vetsi. No a v neposledni rade asi i ta pohodlnost (nekdo muze namitnout, ze nejpohodlnejsi je kojit, ale ja mam zatim pocit, ze pri trech detech a zpusobu zivota, ktery vedeme, bude lepsi, budu-li zastupitelna. Asi tak