Maminy, taky patřím mezi ty "neštastnice", kterým se nepodařilo kojit, tak jak jsem si to před porodem představovala a jak by bylo nejlepší podle dnešních doporučení. Syna jsem bohužel nekojila vůbec(porod císařem, nizká váha, nechtěl se přisát), jen jsem asi 6 týdnů odstříkavala tu trochu mlíčka , co se mě jakž takž utvořilo. Dcerku jsem kojila dva měsíce, ale už od porodnice jsem musela dokrmovat Nutrilonem. Nemyslím si , že jsem kvůli tomu špatná matka, že bych je měla o to míň ráda, apod.Ale obrečela jsem to hodně, moc jsem si přála kojit. A taky pořád bojuju se strachem, že moje děti budou o to víc nemocné, méně průbojné (taky jsem četla o tom nějaký článek)atd. Protože to je asi to nejhorší na celý propagaci kojení. Myslím, že je určtě správná osvěta, jak kojení nejlíp zvládnout, polohy kojení apod. Ale proč ty strašlivý statitistiky? To fakt akorát maminy stresuje. Někdo by řekl, at ty statistiky nečtu, ale holt nedá mi to, protože vždycky doufám, že se někdy dočtu něco optimističtějšího i pro nekojící maminky....