Zuzanko,
já s Vámi souhlasím, maminkám, kterým to kojí "samo" nedokáží pochopit co prožívá matka, která kojit nemůže. Mám 2 velké syny , které jsem kojila bez problémů a tak když jsem porodila před 4 měsíci dcerku nečekala jsem nic jiného. Ovšem má dcera začala mateřské mlého odmítat a to již v porodnici. Sestřičky mi radily nechat ji o hladu, že ten ji donutí mlíčko pít, ale místo přisáté pusinky se dcerka vztekala, nepila a hubnula. Až se dostala na hranici váhy dostala v injekční stříkačce příkrm a byla po 2 dnech pláče konečně spokojené miminko. Byla jsem ujišťována, že to přejde ať ji přikládám a přikládám. Každé přiložení bylo trauma pro dceru a slzavé údolí pro mě. Doma vše pokračovalo, napřed hodina pláče na obou stranách potom dávka umělého mléka ze stříkačky a spokojený výraz miminka. Nepomáhalo střídat polohy, rady laktační poradkyně nic. Po 2 měsících se dcera vztekala tak, že zmodrala a to jsem řekla dost, raději nekojené šťastné miminko, než kojeného neurotika. Prostě ji mateřské mléko nechutná.
Takže jsem ráda, že jste článek napsala. Myslím, že mnoha maminkám, jste tím nevědomky hodně pomohla.
Zuzka