Co se týká bio mám celkem jasno. Byla jsem na dvou ekofarmách, přes léto beru zeleninu přímo od biofarmáře a jsem přesvědčena, že dělám jen dobře. Na některých potravinách poznám i chuťový rozdíl. Nebo sušené švestky - ty sířené, i když jsem je proplachovala mi způsobovaly dost bolestivý průjem, no a ty bio můžu vesele jíst
Považuju se za tolerantní, rozhodně si nemyslím, že já a můj kluk máme kdovíjak lepší stravu než jiní jenom proto, že jsem taky tak trochu biomámá. Ale co opravdu nepochopím jsou lízátka a bonbóny u malých dětí, u kterých ještě nehrozí, že si to koupí sami. Opravdu je nutné učit dítě na lízátko už před druhým rokem? Když se mě syn (2,5) zeptá co to to dítě má, tak mu odpovím pravdu, ale on nikdy neřekne, že to chce taky. Když mu děti nabízeli želatinového medvídka tak si ho vzal a pak se ho elegantně zbavil na podlahu. Nedělám si iluze, že to nikdy neochuná, ale doufám, že to bude co nejpozději. Jenže mám spíš štěstí, že upřednostňuje sušené ovoce, med a tak a ne tyhle srá.ory co mu ostatní děti občas nabízejí. Jinak bych se s ním musela hádat, že to či ono mu nekoupím a bylo by to pro mě velice nepříjemné. Takže bych tak trochu prosila ostatní rodiče - nevytahujte ty sladkosti v dětském kolektivu. Určitě se všichni schodneme na tom, že jsou to obvykle věci plné éček, aromat, barviv a cukru a dítěti po výživové stránce nic nedávají. A to nemluvím o zubech. Tak díky.