Uznávám, že pokud je dítě od malička na zeleninu zvyklé, jsou větší šance, že ji bude jíst i dál. Ale jisté to není. Syn i dcera jedli zeleninu přesně tak dlouho, než jim došlo, cca ve třech letech, že se můžou bránit a zeleninu odmítat. Přesto, že manžel i já zeleninu milujeme a jíme. O deset let později vzali na milost papriku a mrkev. Tak třeba to ještě není ztracené. Jenom bych tomu, k čemu nás rodiče vedou, nepřikládala takový význam. Pokud jsem si všimla, děti obvykle chtějí dělat a jíst a mít, přesně to, co mají ostatní. A je celkem fuk, co si o tom rodiče myslí.