Tes,
v relativním klidu mě nechaly všechny poznámky o kojících a nekojících supermatkách, o vytahování prsou na veřejnosti či o nutnosti účastnit se různých aktivit s miminy... Ale poznámky o tom, co jste dělala špatně a o tom, jak to dopadá, když klientka neposlechne výborné rady laktačních poradkyň, které se mohou přetrhnout - tak to mě vážně naštvalo. Sama jsem na tom podobně jako Vy. S tím rozdílem, že jsem "laktační krizi" řešila dle rad laktační poradkyně (mmch je velmi schopná, moc milá, vždycky mě uklidnila a bylo příjemné vše s ní řešit)déle než dva měsíce. Argumenty pro kojení zněly stejně, jako píše většina maminek - tedy, že je to otázka nabídky a poptávky, že krize odcházejí, že nemusí přibírat rovnoměrně... Dítě mělo opravdu hlad. Nepřibíralo, podle vývojových tabulek dokonce už byla mimo širší normu. Nakonec jsem jí začala dokrmovat Nutrilonem HA. A od té doby je klid. Dokrm jí dávám už skoro 2 měsíce z hrnečku, takže se mi neodstavila; kojení a dokrm jsou tak půl na půl. Vše je tedy jak má být. Ale zůstává ve mě pořád taková nějaká pachuť z toho, že jsem své dítě nechala tak dlouho evidentně strádat hlady.
Toť můj příspěvek k tématu - myslím, že konkrétně u mě měla "masáž" o důležitosti kojení ten efekt, že moje dítě dva měsíce trpělo hlady.