Taky se přidám. Můj případ je zvlášť roztomilý. Bývalá mého partnera je jeho nadřízená. Jsou skvělými přáteli. Vím že není šance aby se k ní vrátil, věřím mu, ale nemohu ovlánout svůj odpor k té dámě a k tomu jak si rozumějí. A nechápu jak ho diplomaticky odstřihnout. Kdyby chtěla odvézt z letiště tak bych uplně stejně vyváděla. Nic takového naštěstí nechce nicméně pracovně občas po večerech volá a to je mi pak docela blivno. A musim se dost ovládat abych nezačala bláznit a říkat věci typu Co ta kráva zase jako chce?
Chvílema to je docela trýznivé, já osobně moc nemám pochopení pro tyhle vztahy jak v debilním beverly hills kdy lidi kteří se rozejdou si po čase úžasně rozumějí. Snažím se tomu tématu diplomaticky vyhýbat ale uvnitř mě to neuvěřitelně sere. pardon za ten výraz. ta paní na mě kouká zpatra a není schopná mě pozdravit, blééééééé.