Ahoj.
Rodila jsem v Čechách. Nutno říci, že porodnici jsem vybírala dlouho a řádně. Jsem už holt takový studijní typ:-) prostudovala jsem důkladně spoustu odborné literatury, přečetla jsem všechny odborné články na rodině apod... Nakonec jsem dala bezpečí dítěle přednost před pohodlí, city, apod...rodila jsem u Apolináře v Praze, přesvědčilo mě přístrojové i profesionální zázemí porodnice, nehledě na osobní zkušenosti mé maminky, která tu v roce 1997 porodila dítko o váze 780g, které zde zachránili. Musím říci, že jsem se dočkala očekávaného... porod jak na běžící lince (nutno podotknout, že snadný, od prvních stahů do porodu 3,5hod), naprosto profesionální ,bez nejmenšího zaváhání, další přístup také- když jsem chtěla syna (52cm, 3,64kg, naprosto zdravý po hladkém porodu) nechat u sebe, nepřipadalo v úvahu, přestože i já jsem z porodního sálu odešla po svých:-), prý nejdříve ráno (rodila jsem v 8,10večer), o nějakých radách o kojení nemůže být ani řeč...ještě, že jsem toho toho tolik nastudovala před porodem... Ale kdyby dítě nebylo zcela vpořádku, věřím, že by bylo v nejlepších rukách,i když při příštích bezproblémových těhotenstvích (doufám) budu volit odvážněji. Přesto české zdravotnictví neodsuzuji. Asi také po zkušenosti, kterou jsem zažila v řecké státní nemocnici. Čekala jsem zde s hochem (7,5let) na ošetření po předem stanovené diagnoze na pohotovosti - zánět středního ucha, teploty 39,2 stupňů Celsia v okresní neklimatizované nemocnici (venku bylo něco málo pod 40 stupňů, uvnitř něco málo přes 50), lékař o něm i o jeho teplotě věděl, přesto doba mezi ohlášením a ošetřením byla delší než 7 hodin!!! Takže zlaté české zdravotnictví!!!
Zdravé dětí a nenáročné porody všem!
Předchozí