Já ale i přes nedostatky a některé nepříjemné sestry na JIP (v r.97), vzpomínám na toto oddělení jako na světlé chvilky v porodnici v Mostě, přestože tam můj Honzík bojoval o život..
Oproti tomu jak se mnou zacházeli při porodu sestry a lékaři, pak po porodu..prostě děs.......např. mi nikdo po císařs.řezu (po probuzení)neřekl, zda je dítě živé, je-li to kluk nebo holčička, manžel běhal po všech čertech a zjišťoval o prckovi co se dalo a zda jsem já vpořádku (po telefonu nezjistil nic-neochota).
Ten kdo mi řekl první větu - "máme kluka 3,50kg, je na JIP a bojoval celou noc o život", tak to mi sdělil můj muž. Naprostý nezájem všech lékařů, sester, prostě NEUVĚŘITELNÉ..Jen jeden starší děts.lékař, na žádost mého muže, poté přišel 18 hod. po porodu a sdělil podrobnosti. Přestože těhotenství bylo naprosto super, divil se, že Honzík není težce postižený a později i mnoho dalších lékařů, když četli zprávu z porodu.. nevěřím v Boha, ale tehdy tam jisto jistě stál...prcek je naprosto v pořádku a kluk jak má být..
Takže nechci házet do jednoho pytle Vás výborné sestry a věřím, že i v Mostec.porodnici nějaké jsou (ale nejspíš jen na JIP). Budu ale raději rodit v Chomutově, Kadani, nebo někdě kdovíkde. Z Mostec.porodnice mám noční můry dodnes a jak čtu názory na tuto porodnici, tak nejen já...