Dobrý den,
Dovolte nám, abychom se s Vámi podělili o zkušenost s porodem ve Vinohradské nemocnici. Měli jsme termín porodu vypočtený na 14.1.2008
Na počátku se Vám musíme upřímně přiznat, že jsme tam rodit nechtěli. V jiných porodnicích nás kvůli kapacitě odmítali, tak jsme chtěli rodit na Moravě, kde nás oslovila profesionální péče a přístup v Šumperské porodnici. Jenže jak se říká…člověk míní a miminko mění. V noci 16.tého prosince 2007 mě přítelkyně probudila ve 4 ráno, že jí odtekla voda….první reakce samozřejmě byla otázka Jaká ? :o).
Okamžitě jsme vstávali, protože bylo měsíc před termínem, což nás oba značně vylekalo. Protože máme Vinohradskou porodnici za rohem, padla volba na ni. Dovolali jsme se asi po 3 minutách, po popisu stavu jsme byli vyzvání, abychom okamžitě přijeli.
Po příchodu na ambulanci na nás čekala poněkud nepříjemná sestřička…upřímně, bylo vidět, že by raději spala…a kdo ne,že ? Napojili nás okamžitě na monitor, za pár minut dorazil doktor, který vypadal, že ho právě někde vyorali….Byl jsem upřímně řešeno poněkud netrpělivý, asi jako každý vyjukaný otec prvního dítěte. Dle ultrazvuku prý do 3 dnů porodíme, takže příjem. Mimochodem, později jsme zjistil, že pan doktor tak vypadá i přes den, ale je to příjemný profesionál….
No, pokoje vypadali asi jako před 30 lety….až později jsem zjistil, že jsme na pokoji pro šest, který se používá pro nastávající maminky, které ještě neporodili, ty se snaží umístit na několik rekonstruovaných pokojů.
Po umístění maminky na pokoj jsem vyrazil se seznamem na nákupy, protože jsme ještě neměli připraveno. Po sehnání patřičného seznamu jsem vyrazil za přítelkyní do porodnice a byl tam s ní….od rána do večera…i přes to, že návštěvní hodiny byly úplně jinak. Nikdo mě nevyhazoval. Přítelkyni pořád někdo chodil kontrolovat, a já musel konstatovat, že i přes trošku ponuré prostředí opět platilo, že vše je o lidech. Sestričky, doktorky i pánové doktroři se aktivně zajímali o náš stav, ukázali nám naprosto profesionální a přitom lidský přístup. Vysvětlili nám, co se děje, a že vyčkají, a pokud to nebude nutné, tak že vše nechají na přírodě. Nakonec se vše uklidnilo a po 4 dnech nás pustili domů. Získali jsme zkušenost, takže padlo rozhodnutí, že budeme nakonec rodit právě tam díky dojmu, který v nás zanechal zdravotní personál. Chodili jsme pravidelně na kontroly co 3 dny, doktoři nás mile vítali, sem tam i s vtípkem, ale vždy s úsměvem na rtech. Oslavili jsme Silvestr a 17.ledna to přišlo….od poledne jsme měli nejdříve nepravidelné kontrakce, v 19:00 už po 4 minutách, takže jsme zavolali a vyrazili.
Vstupní vyšetření, umístění na pokoj (nadstandard). Přijali nás v 19:30. Následovala příprava a umístění na porodní sál (20:30). Jako správný vykuk jsme si zapomněl pití, ale milá sestřička mi do PET láhve připravila čaj. Zde nás čekalo milé překvapení v podobě naprosto dokonalé paní porodní asistentky Vinterové a prázdného porodního sálu s intimním osvětlením. Dozvěděli jsme se, že dneska asi budeme rodit úplně sami. Paní asistentka napojila monitory, a kontrolovala průběh první doby porodní. Za chvíli se nám přišla představit paní doktorka Kostrbová a opět další milé překvapení v podobě sympatické profesionálky. Dostal jsem poučení co a jak, stejně jako přítelkyně, bylo nám vysvětleno co se bude dít atd. Nakonec jsme dosáhli mety a začal samotný porod. Snažil jsme se pomáhat, ale hlavně jsme s jistotou věděl, že jsme v péči profesionálů. Pak začala drhá doba porodní, a miminko chtělo na svět. Ale jak spěchalo, tak se trošku pootočilo a nakonec musela paní doktorka sáhnout k nástřihu, protože se dcerka trošku zablokovala a už nebylo nač čekat. Pak přišel nejúžasnější okamžik mého dosavadního života, kdy jsme poprvé uviděl svoji malou dcerku a po pár sekundách uslyšel její pláč….no, spíš to byl řev :o). Následovalo ošetření děťátka, kde jsem mohl koukat přes sestřičce přes rameno a mezitím jsem odbíhal referovat mamince. Během chvilky se dočkala i maminka a mohla poprvé přivinout dcerku k sobě. Následovalo zašití nástřihu a pak standardní dvě hodiny na sále s kontrolou maminky. Dcerku odnesli k nahřívání a k okoupání s tím, že pokud chceme, dají nám ji na pokoj, ale doporučují, aby si maminka pořádně odpočinula a ráno ji přivezou k přikládání. Během této doby nás čekalo i setkání s panem asistentem, který když se dozvěděl, že jsme rodili, tak se na nás přišel podívat a vše zkontrolovat. Při převozu se s námi porodní asistentka loučila se slovy..Tak zase za rok….komentář přítelkyně raději vypustím :o)).
Po převozu přítelkyně jsem jí pomohl s uložením do postele a vyrazil jsme se vyspat. Ráno jsem byl zpět (opět bez připomínek ohledně návštěvních hodin). Přítelkyně referovala, že Elinka se snaží sát jako tygr, a že jí sestřičky kontrolují jak přikládá a radí jí. Jako hrdý otec jsem si zašel vyzvednout dcerku od sestřiček co pečují o miminka…a tak to pokračovalo 4 dny. Protože jsme se bez problému rozkojili, tak nás po 4 dnech pustili domů. Málem bych zapomněl ještě na jedno….na oddělení pracuje (nejspíš jako staniční) i sestřička, která na prví pohled vypadá dost rezervovaně, ale když se s ní začnete bavit, zjistíte, že tam již pracuje 35 let a že je to studnice zkušeností…a ráda se s Vámi o ně podělí.Stejně tak i ostatní sestřičky, pomohli, poradili...
Když jsem se s doktory bavil o tom, jak o nich píší na webu, tak byli poněkud rozpačití…že je to věc úhlu pohledu….že se občas setkávají s histerickými rodičkami, které je po přečtení pár stránek na webu poučují, jak mají rodit děti atd…abych upřesnil, říkali to víc diplomaticky, ale takhle to nakonec vyznělo. A mezi námi, já jsem profesionál v jiné oblasti a taky nemám rád, když mi nějaký „odborník“ kecá do toho, jak mám nejlépe dělat svoji práci.
Slíbili jsme jim, že o naší zkušenosti napíšeme, a tímto slib sice poněkud opožděně plníme.
Zároveň jim tímto chceme za jejich příkladnou péči poděkovat a popřát hodně spokojených maminek a zdravých miminek.A pokud někdo nahoře dá, tak i dostatek peněz na rekonstrukci nemocničního prostředí do lepší podoby.
Na úplný závěr klasické klišé…Pokud se nám podaří, a budeme ještě v Praze, budeme s velmi vysokou pravděpodobností opět rodit ve FN Královské vinohrady a doufáme, že Vám náš příspěvek dá představu o tom, co Vás v této porodnici čeká.
Předchozí