Ahoj,ja odesla z domova ve dvaceti a i kdyz to ze zacatku bylo hodne tezky a pomoc od rodicu zadna( do osmeho mesice jsem spala jen na zemi ve spacaku,protoze jsme nemeli na postele a svoji jsem si vzit nemohla) tak jsem rada,myslim,ze jsem dost samostatna..zato bracha,kteremu bude 28 let zije stale u nasich v nasem pokojicku..nechapu rodice ani jeho,ze mu to nevadi..Asi to s nim jednou jeho pritelkyne bude mit hodne tezky..jemu nic nechybi(pradlo se vypere,vyzehli,jidlo se koupi a uvari..)docela svou budouci svagrovou lituju..