ahojík.upřímnou soustrast,ale jak píšeš,pro ni to bylo osvobození a pro tvou mamku vlastně taky,alespoň vás bude opatrovat z hora.
jinak švagrovku tedataky nechápu.
no u nás,i kdyby se dělo cokoli,tak právě švagrovce neřeknu totál nic.je tro píp na entou a jen by i s tchýni měli blbý kecy,že to chlopovi říkali,že mu mrzák nedá dítě.a nedejbože se nám to umělko ani nepodařit,tak by z toho i měli radost.takže u nás je to tak,že se tváříme před jeho rodinou,že dítě ani nechcem a jestli tuší,že nemůžem,to je jen jejich tušení,nic nemaj podložený.a pokud se mi podaří otěhotnět,tak jim to neřeknu dřív,než to na mě opravdu bude vidět a budu si stát pořád za svým,že se nesmí dozvědět jak jsme k mimi přišli,o)