Markéto,

že "postižený" člověk nic nechápe, velmi dobře znám - dneska. Jak pochopit je na každém, na to rada bohužel není. Já jsem prostě cítila, že je všechno nějak špatně, a že si s tím neumím poradit. Bylo to v hodině dvanácté. Dneska mě mrzí, že jsem to neudělala daleko dřív.

Z Vašich dalších příspěvků v diskusi mi vstávají vlasy hrůzou. "Maminka je tak hodná, proč by si nenechal pomoci, když se nabízí"?! A maminka má jenom ty syny? Vazeb se zbavovat nechce?! Tak to je podle mého hodně zlý. Vemte nohy na ramena a fofrem k nějakému odborníkovi. Nemusíte hned oba, ale Vy určitě, Vy ten problém vidíte, Vám to vadí, Vy to chcete změnit, první krok je na Vás. Že by neměl čas na manželskou poradnu?! Je to o chtění si ten čas udělat. Domnívá se, že by vám to nepomohlo? Je vševěd? Spíš se bojí, že by se problém mohl najít také u něj a byl by nucen se k němu nějak postavit. Tomu strachu bych se ani nedivila, příjemný to teda není. Ale pokud chce zachovat rodinu, musí pro to něco udělat. Jak reaguje na to, že byste chtěla rozvod? To by mu vadit mělo - spíš si myslí, že to neuděláte. Píšete, že pracuje celé dny až do večera. Asi je to nutný, ale přece jen bych se zamyslela, jestli by to nešlo trochu změnit. Zapojit manžela do rodiny, ale bez maminky (babičky) a dodržovat - důsledně, nekompromisně. S babičkou se společně domluvit na "návštěvních hodinách" a rozhodně ji nenechat řešit vaše spory apod. Lehce se mi to radí, určitě jste se už o tohle všechno snažila. Jedině zkusit ještě jednou, tvrdě a naposledy. Bude to hodně těžké, ale z vlastní zkušenosti vím, že možnost v podstatě jediná, pokud budete chtíc spolu spokojeně existovat. Zatím je spokojený pouze Váš manžel. Ještě mě napadá - sice si na to nestěžujete, ale také dcerka je vás obou a nárok si "orazit", máte oba. Vy máte směny 24hodinové denně.

V každém případě bych na Vašem místě šla určitě buď do poradny nebo k psychologovi, sama jste se snažila už dost a výsledek žádný. Sama proto, že manžel se do řešení nezapojil. Společně můžete najít pro vás nejvhodnější cestu ke změně. Když nic jiného, alespoň si ujasníte, že takhle tedy už opravdu NE a manželovi to dáte jako hotovou věc. Žádné vysvětlování, diskuze - sdělíte mu jasná fakta bez výčitek a pak bude na něm, jestli se rozhodne pro maminku nebo pro rodinu.

Pěkně jsem se rozepsala, doufám, že nevypadám jako ta nejchytřejší - to jsem v plánu neměla, jen píšu o vlastní zkušenosti. Držím palce, bude to náročné, hezký den