Já se přiznám, že svoje děti učím, jak se třeba která část těla jmenuje a která to vlastně je:-) Ukazujeme si to, hádáme, chválím je, smějeme se u toho.
Nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlela, prostě je některý věci učim. Přemejšlim nad tím až posledních pár týdnů, kdy máme doma dva přijatý kluky (skoro 8 a 7) let, který tohle NIKDY NIKDO NEUČIL - a neumíte si představit, jaká je to hrůza. Neznají rameno, nohu poznají, ale koleno, stehno a chodidlo jsou pro ně názvy planet či co, neznají krk, názvy prstů... (ale neznají ani zvířata, názvy věcí, slovesa - třeba voda se podle nich sype).
Nikdy jsem svoje děti neučila proto, aby mohly PŘEDVÁDĚT, co všechno umějí ukázat - ale vidím ten průser, když se o těchhle věcech s dítětem nemluví a to dítě pak vlastně pořádně NEROZUMÍ ČESKY (a bohužel ani jinak).
Je to sice extrém, ale radši věci budu omílat pořád dokola a nespoléhat se na to, že to děti nějak někdy pochytí. Ony to možná nepochytí, a nebo to pochytí třeba špatně - a věřte mi, učit v tomhle věku (kdy už ten mozek je zahlcenej a informace spíš nepřijímá než jo) dítě základní věci a ujasňovat základní JE NA MAŠLU.
Tohle možná nesouvisí úplně přímo s Janinym článkem, ale možná vlastně taky jo:-)
A Jani, jestli si můžu dovolit - podle mě je problém v tom, že vychováváte klučíky natolik liberálně, že oni prostě nemaj potřebu se přizpůsobit, ani v komunikaci. A proč by Zábojda mluvil našim jazykem, když mu stejně rozumíte, a on to tim pádem nepotřebuje?
Ale to je jen můj pohled, a rozhodně se tě nechci nijak dotknout. Já jen že takhle to cejtim, a vim zprostředkovaně i o případu, kdy rodiče vychovávali dítě asi tak liberálně jako vy, a taky byl problém s řečí. Což neznamená, že mám pravdu.
A navíc si proti tobě připadnu šíleně přísná a pro děti nechutně otravná:-)
Tož tak.