Zavidim vsem co maji dobrou zkusenost se Znojemskou porodnici, tu zvolim znovu jenom jako posledni moznost. Nebudu tu sahodlouze popisovat ten sestnactihodinovy horor, ale jen par bodu.
Na prijmu jsme zdravotni sestry ve ctyri rano vzbudili, otevreli po 10 minutach s otazkou co jako chceme. No co asi? Jeste ze mi jen odtekla voda a nerodila jsem jinak ma muj syn v rodnem listu chodbu nebo schody.
Po ubytovani to celkem slo, byla jsem v klidu a nevedela co me ceka, nez zacly bolesti. Ale podle vsech to nebyly zadne porodni bolesti, jen trosku krizovych bolesti. Kdyz uz ty "krizove bolesti" byly pravidelne po deseti minutach uz asi tri hodiny mela jsem pocit ze ten monitor je rozbity, protoze porad nic neukazoval. To uz jsem tam trcela 12 hodin a poslala jsem manzela domu, coz jsem nemela delat.
Ten sprchovy kout uz jsem uplne nenavidela. Nutili me tam porad sedet, s balonem a se sebou jsem se tam sotva vesla. Kdyz jsem si balon vyndala tak me sestra servala ze to je balon do sprachy a ne naven.
Preskocim par hodin a je tu druhy den pet rano, kdy uz jsem mela bolesti po dvou minutach, ale podle vsech jsem proste nerodila. To porad byly jen krizove bolesti. Porad rikali ze jeste nemam volat manzelovi, ze to je zbytecne. Jeste ze jsem je neposlechla!!! Nejvic mi "pomahaly jejich reci o tom jak jeste nerodim a ze to teprve prijde, ale nemuzou mi rict kdy, ale ze to jeste bude bolet vic a ze nerodim. No nazdar. Takova utecha po tech hodinach bolesti mi moc pomahala, zvlast, kdyz uz jsem byla tak hotova (kontrakce, vyzvraceni, omdleni a to porad dokola) ze jsem si nedovedla predstavit ze budu jeste tlacit.
Pak uz byly bolesti po minute tak me poslali na klystyr. Tam me zkontrolovali a opet rekli, ze nerodim protoze jsem otevrena jen na dva cm a kdyz budu neco chtit tak mam zazvonit. Sedela jsem s prisernou bolesti v te male mistnustce na zachode snazila udrzet vodu v sobe a najednou tlaceni a malej se dral ven. Musim rict, ze jsem se opravdu bala zazvonit, hypnotizovala jsem ten zvonek a nevedel jestli muzu kdyz vlastne nerodim. Ale dodala jsem si odvahy - taky me pak sestra sprdla, ze si tlaceni vymyslim, protoze kdyz me doktor zkontroloval zjistil ze porad nejsem otevrena, ale pak videl, ze asi fakt rodim nebo ho asi osvitilo a tak do me dal ruce, skubl a rekl ze ted uz opravdu rodim ze uz jsem otevrena na deset cm. V tu chvili jsem mu byla vdecna!!!!! No a pak me poslali ze mam jit pres celou tu chodbu na sal. Posledni co si pamatuju byl manzel ktery me sel hledat asi me odvedl na sal nebo odnesl, nevim. Nicmene me donutili vlezt na kozu (vsechny co znam nahnali na kozu at si pisou v manualu co chteji, ze se da rodit v ruznych polohach, ale vsichni sli nakonec na kozu) a tlacili jsme. Uz jsem nemela vubec silu, tak opet doktor zapracoval, poprosila jsem ho at mi pomuze (opet) tak na me hopl a pridrzel maleho hlavicku venku a pak uz to slo raz na raz.Ovsem co jsem svym porodem zpusobila!!!!! Zrovna nastoupila do prace na ranni smenu sestra, ktera si asi dost potrpi na vizaz a jak tahali tak na ni vysplichla krev (uznavama ze asi nic moc), ale ona normalne odbehla k zrcadlu a kontrolovala se jestli neni pocakana!!!! Byla z toho uplne v soku (podotykam ze nemam zadnou nemoc) a ja taky. A pak zacalo prave rodeo. Nemohli ze me dostat placentu a hrozilo, ze me budou operovat, kdyby me nechali chvili vydechnout a uvolnit se, ale oni ne, pripominalo mi to pohadku o velike repe, vsichni tahali za snuru po 40 minutach holka konecne povolila a mohlo se sit. Ani to se moc nepovedlo sili to snad za ziva a dost napevno (ale pry to tento doktor tak dela), prosil me az o kus bokem a tento steh se vzapeti dost rozjel a mela jsem tam moc pekny krater, ale to uz je jina kapitola.
Poporodni pece miziva, kazda sesta to vysvetlovala jinak a dokonce si protirecily, kdyz mi dite rvalo a ja se nemohla rozkojit proste rekli ze mu mam dat cumel (takze me predsevzeti ohledne cumlu padlo uz v porodnici) az treti noc jsem se dozvedela od jedne moc hodne mlade sestry ze je moznost jim dat dite pres noc aby si matka trosku odpocinula, ale aspon mi ukazala jak se bali do uzlicku aby sebou nehazel a to moc pomohlo timto ji dekuji jako jedine (bohuzel nevim jmeno).
Takze suma sumarum - v manualu si muzou psat co chteji, ale nic z toho neodpovida realite. Nastrihava se, rodi se na koze, ava se klystyr, kdyz jsem chtela tisici prostredky, treba jen ten kyslik rekli ze jsem kus zenske a ze to zvladnu (oni asi vedi uplne vsechno.
Ja chapu ze hormony delaji s matkama opravdu psi kusy a takovych polohysterickych matek tam maji 20 za den,a taky chapu, ze nektere kroky byly nezbytne, ale i kdyz pro ne jsem jedna z mnoha meli by si uvedomit ze pro nas je to jedinecny okamzik a zalezi hlavne na nich jake budeme mit vzpominky a jestli jestli to budeme ochotny opakovat. A staci opravdu malo. Napriklad doktora Jurcika si kazdy chvali a doporucuje. Co dela tenhle pan jineho nez ti ostatni?