Kyselina listová (acidum folicum, vitamín B 9)

Kyselina listová je nezbytná pro tvorbu červených krvinek (spolu s vitamínem B12) a fungování intaktnosti nervového systému. Její nedostatek vede k anémiím (chudokrevnost), problémům se zažíváním a poruchám hybnosti a čití (brnění, mrazení v končetinách). Nedostatek kyseliny v těhotenství přispívá k poškození plodu. Doporučuje se proto pravidelné dodávání tohoto vitamínu během těhotenství.

Denní doporučená dávka pro dospělé a mladistvé = 150-200 mikrogramů
Denní doporučená dávka pro děti ve věku 7-10 let = 100 mikrogramů, 4-6 let = 75 mikrogramů, 1-3 roků = 25-50 mikrogramů
Denní doporučená dávka pro těhotné ženy = 260-280 mikrogramů


PharmDr. Hana Müllerová

30. 7. 2000


(zdroj: http://www.lekarna.cz/detail.php?id=319)

Já osobně se domnívám, že předávkovávání může skutečně vést k deficitu vitamínu B12; je obecně známé, že některé živiny se vzájemně ovlivňují (např. cukr v potravě zase, myslím, ovlivňuje vyplavování vápníku z kostí, lidé, kteří jedí hodně masa také mívají problém s vstřebáváním vitamínu B12, jen teď přesně nevím, co k tomu vede, musela bych nahlédnout do knih).
Myslím, že pokud si člověk dá trochu práci a popřemýšlí nad skladbou své stravy, není nutné být závislý na syntetických vitamínech, vše lze získat z přírodních zdrojů.

A jen poznámečka na okraj - kdesi na internetu jsem dnes četla poznámku jakéhosi lékaře, který se podivoval, že některé těhotné ženy nepijí vůbec mléko. A já si říkám - nač? Kvůli vápníku snad? Jiný důvod mě nenapadá. (Nebo kvůli tvorbě mléka? Pijí snad krávy mléko? Odkudpak asi berou vápník krávy, pane odborníku? Z mléka? Těžko.) K dispozici máme mnohem lepší a kvalitnější zdroje vápníku, např. na vápník bohatá sezamová semínka nebo některé druhy listové zeleniny. Vstřebávání vápníku z mléka je také dost ošemetná záležitost, jelikož většina populace ztrácí po třetím roce věku schopnost trávit kasein, což je protein, na který je vápník v mléce vázaný (vyčteno z lékařské knihy přeložené z angličtiny, na název si teď nevzpomenu, možná později). Takže i velcí pijáci mléka mohou mít problémy s nedostatkem vápníku a naopak lidé, kteří mléko nepijí, mohou mít bez problémů vápníku dostatek. Například já osobně mléko příliš nepiji a jogurt či kefír si dám maximálně jednou týdně, ale zato sním spoustu sezamu, který si dávám do müsli. Vápník navíc získávám z listové zeleniny, dalšího bohatého zdroje (i kyseliny listové) A moje hladina vápníku v séru je naprosto v pohodě:)