Souhlasím s Katkou, každé dítě je jiné. Taky mi moc vadí články, které ukazují "jedinou správnou cestu", která se autorce osvědčila a která se pak nutně musí osvědčit všem okolo. Moje dítě jsem nosila na rukách do úmoru první tři měsíce a stejně pořád, třeba 6 hodin v kuse, brečelo a nespalo. Pak se to nějak zlomilo a od té doby je Barunka dokonalá holčička. Ale co jsem si vyslechla rad o tom jak co dělat a co nedělat, zejména od maminek, co měly spokojené a klidné děti... Od těch dob jsem na podobná paušalizování alergická.

V pořadu Baby Human (šlo to večer v pátek na ČT2 tak před rokem a půl, tři díly o vývoji dětí) říkali i dokazovali, a já tomu věřím, že děti se rodí s nějakou povahou. Některé je prostě klidné, jiné je drak. Tuhle povahu pak mají po zbytek života. A rodiče mají jen velmi malou možnost to ovlivnit. Takže některému miminku může vyhovovat klidně ležet v postýlce, jiné se musí nosit...