Milá autorko, já sem prožívala to samé, ale takoví už chlapi jsou. Mám skvélého manžela a tátu v jedné osobě a také se choval jako bych 9 měsíců nic nenosila, u prvního dítěte to všechno bylo nové a poprvé, ale u druhé dcery už to bral jako samozřejmost. Teď máme 14dní miminko a zvyká si na další přírustek, pro něj první dítě je jeho všechno a stále měl obavy jak bude dělit lásku mezi dvě děti. Chlapi reagují až je věc hotová, v tomhle případě až je dítě na světě. Stále mi říkal, jak je divné, že budeme mít vlastně 2 děti a jak to bude dělat, když první dcera je jeho zlatíčko atd. Prostě měl strach z toho jaké druhé dítě bude, nebylo pro něj v bříšku hmatatelné. Můžu Vám říct, že za téměř celé moje druhé těhotenství se mě ani nedotkl a nebylo to tím, že by mě měl mít o něco méně rád, nebo neměl zájem. Teď se nad druhou dcerkou rozplývá a vpadl do toho rovnýma nohama, že ani nemá čas si uvědomit, jestli lásku musí dělit nebo ne, jak si myslel. Také jsem měla zdravotní problémy, měla sem vcestnou placentu a hrozil mi císařský řez, a myslela, sem, že jsem na to sama, ale chce to asi víc povídat si o tom co cítíte a co si myslíte, i když je to v dnešní době těžké. Tak Vám přeji hlavu vzhůru a hoďte chmury za hlavu, uvidíte, že až bude miminko na světě budete to vidět jinak a vše se otočí.