Je to normální. Od manžela to sice neznám (asi to musí být pro tebe moc těžké), ale od svého táty. Vnučky ho vůbec nezajímaly (dá se říct že ani očičkem nezavadil), ale jen do té doby než začaly komunikovat s okolím. to se pak děly věci )) Vzal kopačák a šel je učit hrát fotbal, ukazoval jim jak se sedí na nočníku,......... když byla nejstarší miminko, tak jsem ho jen jednou zahlídla jak se nad ni naklání - v tu chvíli si asi myslel že nikdo není v dohledu. U syna to bylo jiné - přišel za náma do porodnice, moc se divil že si může jít sednout do jídelny a tomu, že může může jít dokonce i ke mě na pokoj nechtěl věřit. Chválil si, jak se v porodnici kde se narodili všechny jeho děti změnily poměry. Prvního a zatím jediného vnuka si užíval už od začátku a starším holkám se věnuje skvěle. Jen to asi trochu dýl trvalo než se smířil s mrnaty, které mu po pár měsících začali říkat dědo.