Miško,
a není přece jenom pravděpodobnější, že jisté problémy by s vlastním dítětem nenastaly? A nebo ještě jeden příklad z mojí rodiny. Nejmladší dcera uměla být od malinka pěkně vzteklá (po tatínkovi - je cholerik), vzhledem k tomu, že je to vlastnost jejího otce, kterého přes to moc miluji - nebyl problém se s tím vyrovnat a holčičku naučit reagovat přijatelnějším způsobem. Navíc tady vždy bylo - ona je celý tatínek. Nejsem si jistá, zda bych já i rodina reagovali stejným způsobem (stejně klidným a pro dítě nejvhodnějším) pokud by dítě bylo adoptované. Tady by se určitě ozvalo ono známé po kom to dítě je. Určitě jsou rodiny, které odlišnost dítěte od zvyklostí rodiny zvládnou, ale nejsem si opravdu jistá, zda jich je většina.