Díky Sylvie, zase jsi mi kápla přesně do noty :-) Ano, teď ve 4. měsíci řešíme trochu podobné problémy. Jenže bohužel, barák je v půli (no tedy doufám, že už za půlí) rekonstrukce, a ještě k tomu dělám autoškolu. Učitel si asi jen tak nedá vysvětlit, že má těhotenská roztržitost může za totální výpadek mozku právě uprostřed křižovatky :-)) Jakož i za další podivnosti. I když tedy už říkal cosi o tom, že nechápe, jak je to možné, že každá moje jízda je úplně jiná; jako kdyby řídil pokaždé někdo jiný. Někdy je to katastrofa a jindy to ujde. Dnes to ušlo, ale minule jsem se příšerně bála - myslela jsem, že toho už úplně nechám. Bohužel ale asi budu auto docela potřebovat, neb jsme trošku stranou civilizace :-( Takže se asi pokusím zatím vydržet.
Jinak – skákání po bříšku, hovory o tom, že tam je mimi (Míša ho posléze hledá i u taťky v bříšku) a tak podobně, to taky známe... S tou panenkou je to moc roztomilé! Naštěstí na veřejnosti svlékána nejsem. Naopak ale, první návštěva gynekologické poradny u nás dopadla o hodně hůř (sestřička skoro nebyla připuštěna, aby mi vzala krev) – takže si přece jen budu muset sehnat na příště hlídání...
Bříšku zdar a sexuální výchově taktéž!
Ester
P.S: už několik let deštník raděj skoro vůbec nenosím. Šusťáková bunda taky není tak špatná.