Monty, "Nepřeju si to a basta" _je_ zralý přístup dospělého člověka v situaci, kdy rozhoduje o sobě nebo o něčem, co se ho dotýká mnohem blíž než druhé strany. Nezralé je naopak takové přání nerespektovat, pokud nejsem v rovnoprávné pozici, tj. v tomhle případě nemám stejně blízký vztah k dítěti.

Ony by se našly i rozumové, "tvrdé" důvody - problematické očkování, v extrémním případě záměna dětí jako nedávno v Třebíči ... ale troufnu si tvrdit, že nakonec jde o ty pocity, že někdo nerespektuje tvoje rozhodnutí tam, kde jiným rozhodovat nepřísluší.

Dítěti se možná nestane nic, možná ano, předpokládám, že o novorozenecké psychice se toho ví pořád ještě strašně málo. Tobě se nestane nic, jiným matkám zjevně ano, taky to tu o sobě píšou. Pokud jim přiznáš právo myslet a cítit podle sebe a jinak než ty, tak je to samo o sobě dobrý důvod.

Srovnání porodnice s CK nebo restaurací takovým způsobem, jak to děláš, není na místě. Chtít v restauraci jídlo, které tam nevaří, je stejné jako chtít od porodnice péči, kterou neposkytuje. Ovšem v restauraci očekávám, že dostanu polévku před jídlem a pokud mně budou tvrdit, že to tam mají zařízené jinak, tak stejně budu trvat na tom, aby to bylo podle mě. Navíc si porodnici platím tak jak tak z pojištění, což jí imho staví do jiné situace, než soukromý podnik, jehož služeb můžu využít (a zaplatit), nebo nevyužít (a neplatit). A konečně porodnice neexistuje ve vzduchoprázdnu, ale řídí se předpisy, které musí dodržovat. Mezi nimi jsou třeba "Práva pacientů" přijatá MZČR, v nichž se výslovně píše "Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí."