Přeju všem děťátkům, aby to zvládly jako chlapeček autorky, taky jsem si prožila svoje, můj chlapeček byl taky na novoroz. ARO(byl donošený, ale měl problémy) a tak jsem zblízka nahlédla do života maminek nedonošených miminek, toho strachu, obav, těch různých špatných zpráv, které se denně mnohé dozvídaly a všechno na mnoho týdnů, stálý boj o mléko, ta atmosfera na pokoji matek byla moc tíživá. Často si na ty holky, co jsem tam poznala, vzpomenu, jestli pak to jejich dětičky zvládly.

Myslím si, že by to mělo být tak, jak tady někdo popisoval, že matka může k dítěti kdykoliv a ne na hodinu denně, to je dost hrozné. Podle mně by neměly být určené hodiny, kdy tam smí maminky, ale naopak by měly být určené hodiny, kdy tam jejich přítomnost není vhodná. Třeba když je velká vizita, když si sestry či lékaři vyměňují služby apod. Jinak by tam aspoň matka měla moci být stále. Pomohlo by to i laktaci, mě se vždy podařilo víc odstříkat, když jsem předtím byla s Tomíkem a mohla jsem ho aspoň pohladit.