Rodila jsem v 3/2008, vše šlo naštěstí velmi rychle a bez větších problémů. Bylo tam tehdy docela rušno, chudák jedna porodní asistentka nevěděla, kde jí hlava stojí, přesto ale zůstávala velmi příjemná a milá - čekala bych, že jí službukonající lékař pomůže, ten tam ale celou dobu vůbec nebyl, přišel až na šití - silný (ne-li nejsilnější)zážitek, MUDr Grégr anestézií asi opovrhuje, takže vše hezky "naživo". Dcerku mi sice na dvě minuty přiložili k prsu, ale pak hned odnesli, přinesli mi ji až za 5 hodin, nechali mi ji hodinu, pak opět odnesli a přinesli za dalších 5 hodin - sestry prý nemají čas. S kojením jsem měla veliké problémy, neměla jsem dost mléka, jakékoli pomoci nebo alespoň psychické podpory jsem se nedočkala. Příkrm umělou výživou sestry mému miminku nasadily, aniž by mi to vůbec řekly, něco mi vysvětlily. Byť nechci určitě házet všechny do jednoho pytle, až na světlé vyjímky by se nad sebou měly některé dětské sestry hluboce zamyslet a popř. podstoupit psychologické vyšetření. Nedostatek empatie v kombinaci s neochotou, které nakonec působí velice neprofesionálně a ty dvě nebo tři sestry kazí pověst nejen svým vstřícnějším a ochotnějším kolegyním, ale celému oddělení. První koupání sestra předvedla takovým způsobem, že u ní o syndromu vyhoření nemůže být pochyb. Falšování zdrav. dokumentace je zřejmě zaběhlá praxe - v kartě byla několikrát denně zapsaná moje teplota, tlak, zavinování dělohy atd., ačkoli o mě v tomto směru nikdo ani nezavadil. Kontrola hojení hráze se provádí ze vzdálenosti 1,5 až 2 metry po dobu asi jedné vteřiny - inu, oko znalce... Samozřejmostí je časté odnášení miminka pryč,aniž by vám kdokoli cokoli vysvětlil. Běžně se přitom dítě doslova odtrhává od prsu - chvilku počkat až dopije, bylo možné až poté, co jsem se důrazně ohradila. Pochválila bych gynekologické sestry, byly vždy milé, empatické a vstřícné, a lékaře novorozeneckého oddělení. K lékařům (novorozeneckým i gynekologickým) bych snad podotkla jen to, že by mě jako pacienta zajímalo, s kýmže to mám tu čest - ne všichni nosí vizitky a nehrozí, že by se některý z nich představil. Perlička na závěr - domů mě propustili tak rychle, že mi jaksi "pozapomněli" říct, že mám užívat léky (recept mi také nikdo nedal), na což se přišlo až na kontrole po šestinedělí. PS: Dietní sestra, která sestavuje jídelníček, by měla absolvovat nějaké odborné školení - neuvěřitelné kombinace jídel, vše pravidelně "zaléváno" bílou kávou a především naprostá absence jakéhokoli ohledu na stav pacienta, takže ať už jako těhotná nebo žena po porodu, respektive kojící matka, v pohodě dostanete např. čočkovou polévku, segedínský guláš,plísňové sýry nebo neuvěřitelné množství uzenin (párky, kabanos). Který předpis asi brání soukromé nemocnici vytvořit si speciální dietní program pro výše zmíněné skupiny pacientů??