Proč se ptám.

Mne včera docela odvařil rozhovor na jedné radiostanici - moderátorkou byla běžně velmi rýpavá dáma a odpovídajícím jeden fotograf, který fotí realitu. ¨

Tudíž válečné záležitosti apod...... a jedním z jeho vyjádření (které nedokázala okomentovat, ale zcela chápu proč), bylo něco v tom smyslu, že my si ve své podstatě nemáme nač stěžovat, protože vůbec nechápeme dosah toho, co se děje jinde. Jo, jsme schopní jako národ poměrně tvrdě pracovat - většina tedy - a vzápětí si stěžovat (na nesprávných místech, server rodina nevyjímaje) a skuhrat na vládu.

jenže krom toho, že v jiných státech je líp, nejsme schopni pojmout, že ve většině těch ostatních je hůř. A to podstatně...

Tím nechci sdělit, že "buďme" spokojený s tím co máme, ale to, že kritizovat je fakt snadný (ve většině vlád to má opozice snažší), ale něco udělat, už jen třeba tím, že adresujeme-li někam stížnost, mělo by jich být několik, nebo by měly být hromadné, ale také by měly být reálně řešitelné v poměrech, v jakých žijeme.

Tím jsem chtěla souhlasit s tím, že se mnoho věcí nelíbí (mně taky ne a pár stížností už odešlo) a na straně druhé, s tím, že jedna zdravotní sestřička, nebo PA s tímhle fakt sama o sobě nehne...