Dovoluji si reagovat na radu o osvojení dítete druhým manzelem. Jsem téz podruhé vdaná, bydlíme skoro 300 km od otce mého syna. V léte to budou jiz dva roky a otec si pro syna nikdy sám neprijel, pouze nás "prepadával", kdyz tusil, ze pojedeme navstívit mé rodice. Synovi se k nemu nikdy nechtelo, protoze se mu ani v tak krátkou dobu víkendu otec nevenoval. Dopadlo to tak, ze syn projevoval od 1. trídy touhu nosit jméno jako já a 2. manzel, kterého má velmi rád. Po roce a pul jsem pozádala o radu Odd. péce o díte a Opatrovnický soud, kde me ujistili, ze nesouhlasí-li otec se zmenou (pouze zmenou, nikoli osvojením!) príjmení, mám pozádat soudne a bude-li to vzájmu dítete, okamzite to probehne. Nejen, ze to okamzite neprobehlo, ale k 2. soud. slysení byl pozván i muj 9letý syn a manzel. Syn byl "vyslýchán" témer hodinu, muj právní zástupce nekolikrát zádal o zkrácení, ale sám byl málem ze soudní síne vyhosten. Jeste nikdy jsem se nesetkala s tak viditelne podplaceným soudním prípadem, jako byl nás. Na 2. soud. jednání byla z nám neznámých duvodu úplne jiná dáma z odboru Péce o díte, která syna videla poprvé v zivote (na 1. stání byla paní, která o nás z doby od rozvodu vedela podstatne více)a ta me poucovala, ze jsme syna jeho "rec" ucili s manzelem zpameti!!! Od svého právního zást. vím, ze syn odpovídal nejprve trochu zmatene, potom moc hezky, vyznal se i z citu k mému 2. manzelovi a z toho, ze ze svého otce má strach, ale byl cílene kladenými otázkami doveden práve tam, kam strana bývalého manzela potrebovala. Nechci nikoho zrazovat ani od zmeny jména pro díte, ani od osvojení, jen chci upozornit na to, ze ne vsude v Ceske republice to je zrovna tak, ze by slo o zájem dítete! Mnohde jeste, bohuzel, sehrají rozhodující roli peníze!Vsem zadatelum o spravedlnost drzím pesticky. Svatka