Přidat odpověď
no ani nemluv,vlastně nebýt jich,tak ani nikam nejdu,já si najivně myslela,že jednou snad,o)))a ono bych mohla čekat i do smrti,o)))pak jak jsem se dozvěděla o neprůchodnosti,tak mě vlastně taky podržely holky,doma se to moc nebere,segry mi tvrdí,že mám být ráda za holku,tatíkovi jsem to ani neříkala a chlop,to je flegmoš,když má dobrou náladu,tvrdí,že mu stačí Ája,když se chce hádat,vyčte mi neplodnost i vše ostatní,o))no a holky mě podržely,vyslechly ale i vlastně hned dá se říct tlačily do umělka,pro mě tohle bylo nemyslitelný.když jsem je ale tak četla,tak jsem jim dala za pravdu,že vlastně tohle fakt není konec světa,že i když to bude na nervy a nevím co ještě,ale půjde to i takto,o))no a pak jsem tohle vlastně i řekla tatíkovi a strašně mile mě překvapil,on sice nedává city najevo,teda když je střízlivý,ale po tý druhý operaci jsme byli spolu na pivku a z něj vylezlo,jak se moc těší,až mu dám vnuka a že je rád,že miminko budeme mít,atd.,o))))no byl fakt sladký.ony vlastně obě segry kluka maj,no nejmladší bude mít,ale ani jeden nebude mít jeho jméno,o)))já si nechala svoje příjmení,chlop si ho vzal po mě a tak vlastně pokud budem mít kluka,tak bude mít celé jméno po dědovi,o))))
Předchozí