U každého z našich tří dětí se nám zatím podařilo na vztekáním zvítězit a určitě se to podaří i vám. Co je důležité, je pochopit, že vztekání malých dětí je něco, za co ta balota vlastně nemohou. Jde jenom o jiných druh emocí, které se dostavují, když děti něco moc chtějí a když svým malým myšlením ještě nedokážou pochopit, proč to vlastně mít nemůžou. A hlavně jde o emoce, které dítě zpravidla samo ovládat nemůže. A tak jsme naše děti za vztekání ani netrestali, ani nehubovali, ale také nelitovali a ani neutěšovali.
Co se nám osvědčilo, je do vztekání děti vůbec nezasahovat, nemluvit na něj, prostě "nechat ho být", (ne zavřít do pokojíčku, což je vlastně trest) a vlídně se tvářit, jakoby ta příhoda ani nenastala a vzteklé dítě ani nebylo. Ono samo totiž po určité době pochopí, že vztekáním ničeho nedosáhne - ani špatného ani dobrého.
Ale hlavně nezoufejte, více či méně se vztekají všechny děti, a možná již za pár týdnů ani nebudete vědět, co to vztekání je.