Mě zaujala tato část článku:

"Možná jen vzpomenu fakt, že jsem neměla čas s miminkem v bříšku komunikovat a v podstatě jsem ani nevnímala, že jsem vlastně těhotná. Měla jsem na starosti Lukáška, celý dům, zahradu, kocoura, manžela…. Taky jsem na rozdíl od prvního těhotenství nechtěla znát pohlaví a chtěla se nechat překvapit. Vždy jsem hodně chtěla chlapečka a tak když se narodil Lukášek, bylo jedno, jestli budeme mít ještě jednoho chlapečka nebo holčičku."

Jako by se holčička chtěla ujistit, že je opravdu chtěná.