Taky jsem měla doma to stejné, naštěstí u první holčičky (druhá je veselé optimistické dítě). První dcerka neuvěřitelně bolestně řvala a řvala (do půl roku s krátkými přestávkami ve dne v noci) a taky jsem jen chovala a chovala. Dnes je to tříletá slečna. Velmi citlivá, někdy ukňouraná, která přesně definuje své špatné pocity hned jak jí něco přelítne přes cestu. Mám špatnou náladu, mě neuklidníš, mě něco je, něco potřebuju, nic se mi nelíbí...Postupem věku se umí stále lépe ovládnout. Buď se rozveselí nebo si vyžádá prostor pro smutnění a lituje se a naříká, prostě "vypouští páru". Ve společnosti druhých dětí je ale většinou veselá, s dospělými komunikuje naprosto v pohodě. Je hodně rozumná, nechá si věci vysvětlit, je velmi empatická a přemýšlivá. Držím palce a přeju co nejvíce pochopení a trpělivosti, ty dobré vlastnosti se brzy taky projeví.