Já si toto myslím také, že prenatální vývoj a vztah matky k dítěti a celkově její pocity v těhotenství mají vliv, ale ne v tom smyslu matku vinit, nikdo přeci nemůže za to, co cítí. Někdy stačí si některé věci uvědomit, přiznat si je a už to samo může pomoci.
Také si nemyslím, že u 8 měsíčního dítěte je možné mluvit o chorobné závislosti, v tom věku je přece závislost naopak projevem správného vývoje, úzký vztah k matce je základna, ze které se dítě pak může odvážit na cestu k osamostatnění.
Zrovna v knize Malý tyran, o které se tady už někdo zmiňoval, Prekopová naopak píše, že ty tyranizující přesněji panovačné děti často byly jako miminka tzv. hodné, neplakaly, nepotřebovaly dudlík, rodiče se ze strachu ze závislosti rozhodli pro předčasnou separaci do dětského pokoje atd. Potřeba vazby je pro miminko nejzákladnější, poskytuje mu pocit bezpečí a je základem pro vývoj k samostatnosti, proto musí být nasycena a problémy vznikají spíš z toho, že nasycena není.