taky bych mohla napsat takový článek, tedy před nějakou dobou, lékem nebyla a ni homeopatie ani jiná medicína, ale šátek a já, moje blízkost... nemusí to fungovat u každého, ale jakmile jsem zjistila, že mám neodkládací miminko, začala jsem si ho vázat do kapsy s křížem do šátku a dělala jsem s ním všechno (nádobí, uklízení včetně luování a vytírání podlahy...) přes půl roku byla postýlka jeho největší nepřítel, teď v ní spí jak andělíček. Objevuje svět a je spokojený, samozřejmě má dny, kdy potřebuje víc chovat než jindy, tak ho pak chovám a uklízení nechám buď na později, nebo je spáchám s malým v šátku. Chápu, že každé děťátko je jiné, ale za zkoušku by to možná stálo, kvůli Lucince i kvůli mamince. Přeju hodně síly a lásky:o)