Podobně uřvaného syna měla švagrová, te´d už je mu 11, takže už konečně neřve-:) Vojta taky pořád řval, naprosto kdekoliv, v kočáře, v náručí, jediné co občas zabíralo, byla jízda autem. Takže švagrová se švárou se v noci střídali a jezdili, aby se aspoń jeden vyspal. U takovýchto dětí, je podle mě hrozně důležitá i pomoc rodiny, hodně si ho brala babička, i my s manželem jsme jezdili se řvoucím kočárem,protože jinak je to fakt na zbláznění. Bohužel psychické problémy má Vojta dodnes, švagróvá s ních chodí k dětskému psychologovi a ještě k nějakému lékaři, který se specializuje na homeopatii.
Předchozí