Vím, že je to těžké, ale asi jsi měla říct pravdu. Žít se lží je těžké a navíc se v průběhu let na tu velkou lež bude nabalovat řada menších. Nelžeš jen manželovi, ale i všem vašim příbuzným a v neposlední řadě i svému dítěti, když ho udržuješ při vědomí, že tvůj partner je jeho otec.Možná tahle kulisa vydrží navěky, tobě se podaří tajemství udržet a vzít si ho s sebou do hrobu a případné pochybnosti na straně manžela a eventuelně i syna odnese čas. Ale já bych se bála, že se to jednou provalí. Ve slabé chvíli, v hádce, v nedorozumění. Že pochybnosti na straně manžela se mohou znovu objevit a sílit a bude pátrat po pravdě. Co třeba, až se vám narodí další dítě a bude mu, na rozdíl od toho prvního, hrozně podobné? Tvůj muž nebyl podveden jen tenkrát před lety, je podváděn a zneužíván denně. A proč se vlastně o tvoje dítě nestará ON? On je snad ženatý a nechtěl trhat rodinu? Nebo si chtěl jen ještě užívat života? Nebo o dítěti ani NEVÍ? Že by proto, že je to partie, která je fajn na jednu noc, ale jako partner pro celý život by byl katastrofální? Je mi líto, že tě svým názorem nepotěším, ale myslím si, že to nejlepší, co můžeš svému synovi do budoucnosti dát, není ani materiální zázemí, ani vylhaná péče otce, ale PRAVDA. Možná tvůj manžel pravdu neunese a odejde, ale možná by ji přijal a vychovával své dítě s vědomím, že pravý otec není ten, který dítě zplodil, ale ten, který o ně s láskou denně pečuje. A podobně by to snad časem pochopil i váš syn. Možná,pokud se rozhodneš říct pravdu, bych se o vhodném způsobu sdělení pravdy napřed poradila s nějakým odborníkem - např. z manželské poradny. Přeji vám všem hodně štěstí a ať to dopadne jakkoli, aby konečný výsledek byl pro vás všechny dobrý.