Mno.

Jenom bych poznamenala k otázce podobnosti. Mám ségru se dvěma roztomilými adopčaty a ty její holky, jak dělají stejná gesta, škleby a mají stejné výrazy, vypadají jako by rodičům z oka vypadly. Pokud milenec není afričan nebo asiat a jsi rozhodnutá žít s manželem, měla bys vzít tu pakárnu na sebe a pasovat ho na otce bezvýhradně.

Každá jsme asi někdy poslouchala hezká slůvka při vínku a byl-li někde nablízku čistý kavalec, stalo se to, pokud ale existuje paralelní dobrý vztah, je pro mě frajeřina do toho skutečného partnera nezatahovat a nedat mu v žádném ohledu pocítit ponížení z toho, že "já jsem se zaběhla".
Já vím, že svědomí je vtíravé, ale proč má životní partner nést následky toho, že druhej ulítl?