Ráda bych znala názor těch, co obhajují mlčení a nepřiznání se, jak by se zachovaly v případě, že by se jednalo o jejich syna, který by byl takto obelhán svou nastávající či ženou. Upřímně myslíte, že by vaše odpovědi byly stejné- tedy zatloukat....? Byly byste též takto solidární a jednalo by se vám jen a jen o dítě? V tomto případě však hned o dvě děti - nejprve to vlastní a pak to jeho "nevlastní"....

Navíc ze svého okolí znám 2 podobné situace. V jednom případě se dotyčná přiznala, taky cca po 5 letech, její muž to celou dobu věděl (což ona ani náhodou netušila). Dnes spolu nežijí (přiznala se až když ho opouštěla), ale on se se synem stýká a chová se dál včetně plateb jako vlastní otec. Tolik o charakteru některých mužů.....

Druhý je podstatně delší a patrně zůstane nerozluštěn. Před cca 19 lety se dotyčná během scházení a rozcházení spustila s jiným, otěhotněla (i když není jistévlastně s kým) a vzala si toho původního......nebyla ovšem natolik chytrá, že by se přiznala, zato hubu si pouštěla na špacír, z čehož vyplynulo, že polovina jejích kamarádek,(které to zase řekly svým kamarádkám a ty dalším) o tom ví, většina včetně matky dotyčného nepochybuje, že se jedná o kukačku, ale tajemnství chrání......Dávno spolu nežijí, on má svou rodinu a ta je zatížena tímto naprosto zbytečným úletem..... Taky budete tak vroucně přát aby se to neprovalilo? Představte si, že jste ta "nová" žena, která s ním žije 15 let, má s ním rodinu (ta původní se s ním rozešla do roka od narození dítěte a navíc ho opustila ona). V tomto případě on nic neví, stará to rozhlásila kde se dalo, takže vola z něj udělala totálního a nová si to vyžírá, ptorože to ví, ale nechce mu ublížit a tuší, že po tolika letech by se stejně nic nezměnilo.... No a potomek? Psychicky labilní...myslíte, že pro něho by bylo fajn vědět, proč ze svého otce nemá ani chlup? Myslím geneticky! Neustále přemýšlí jak je možné, že se tak "odrodil"
To jsou dva příběhy - jako odpověď na příspěvek, že se tu nenajde ani jedna, která se s tím setkala.