Jíťo,
se sousedy vycházím úplně normálně. Na chodbě se pozdravíme a jdeme dál. S těmi,které znám lépe normálně pokecáme a je to. Nikdo,koho bych nesnášela v domě nebydlí.
Ještě se mi nepovedlo zkazit jídlo,tak,aby se nedalo snís . Neříkám,že se mi všechno jídlo povedlo ideálně to teda ne,ale jíst se to dalo. Navíc se vždycky dá skočit do restaurace něco koupit nebo je v lednici něco studeného. A pak manžel se sice rád dobře nají,ale netrvá na denně teplé večeři a ani mě nebuzeruje za to,že něco není na 100%.

No a pokud zavolá máma,tak jí klidně řeknu,že mě manžel prudí. Samozřejmně,že jí nevyprávím detaily,protože do těch nikomu nic není,ale klidně jí dám najevo,že zrovna nejsem ve své kůži.

Ty pořád hledáš nějaké malichernosti a dokazuješ na nich,že lhát se může,ale proč proboha? Proč bys manželovi nemohla dát k večeři třeba chleba ve vajíčku a nebo mu prostě normálně říct,že jsi spálila jídlo?